Z CAFFE ITALIA až na Havaj
13 Prosinec 2024
Ze Staroměstského náměstí až na Havaj
Když se řekne Havaj, každého napadne moře, teplo a pohoda, pro kterou se u nás název tohoto ostrovu stal v podstatě synonymem. S tím by ale úplně nesouhlasil Jiří Pospíšil, provozovatel kavárny CAFFE ITALIA na Staroměstském náměstí v Praze, který se letos zúčastnil legendárního závodu IRONMAN a pohoda to rozhodně nebyla. Na Jiřího čekalo 3,8 km plavání v moři, 180 km na kole a 42,2 km běhu, celkem neuvěřitelných 226 km v tropických podmínkách, tedy kombinace opravdu trefná pro titul „IRONMAN“. A jelikož Jiří má nejen rád naši kávu, ale Segafredo ho i podpořilo, popovídali jsme si s ním nejen o triatlonu.
Jiří, jak jste se dostal k triatlonu?
K triatlonu jsem se dostal přes kamaráda. Bylo mi kolem 33, děti byly už větší a měl jsem tak více času na sebe. Do té doby jsem vůbec nesportoval, kamarád mne vyhecoval, že bychom měli začít dělat něco pro sebe, pro své tělo, zkrátka hýbat se. Navrhl, že zkusíme triatlon a sám na něj hned začal trénovat. Já jsem nejdříve odmítl – neuměl jsem kraul, bylo mi nepříjemné, že mi voda teče do uší a celkově mě plavání nelákalo. Začal jsem tedy nejdříve trénovat na maraton. Uběhl jsem první závod v Praze a běhání mne nadchlo a běhal jsem dál. Můj trenér mi v rámci přípravy doporučil jízdu na kole, tak jsem se dostal i ke kolu. No, a pak stačilo přidat ještě plavání a měl jsem hotovou kombinaci na triatlon. Začal jsem chodit na lekce kraula, koupil jsem si speciální špunty do uší a zhruba rok jsem trénoval styl a učil se správně dýchat.
Kdy jste poprvé vyzkoušel triatlon?
První krátké triatlony jsem vyzkoušel v roce 2013, o rok později jsem se zúčastnil prvního polovičního „železňáka“ a v roce 2016 klasického „velkého“ závodu. Od té doby mám za sebou již 14 klasických závodů IRONMAN. Snažím se absolvovat 2 závody za rok, jeden na jaře a jeden na podzim, a s výjimkou covidové doby se mi to daří. K tomu se navíc během roku zúčastním dvou až tří polovičních závodů „železňáka“ plus půlmaratonů či maratonu. Podařilo se mi zúčastnit maratonu i v New Yorku, který jsem dostal od mé sestry ke 40. narozeninám.
Kdy jste začal uvažovat o účasti na havajském závodu IRONMAN?
Vždy jsem se pohyboval ve skupině, kde se o tomto závodu mluvilo. Na tento závod je ale těžké se dostat, protože i když si člověk platí startovné, musí splnit nominační kritéria. Nominaci získáte tak, že se umístíte na předních místech na některém z dílčích závodů serie IRONMAN v průběhu roku. Počet slotů na konkrétním závodu IRONMAN je různý, dle obsazenosti závodu, sloty jsou rozděleny dle věkových skupin a dle pohlaví. Pokud se např. někdo z prvních čtyři nejlepších závodníků v dané věkové kategorii nechce zúčastnit závodu na Havaji, propadne jeho místo o pozici níže a tak dále, takže šanci na nominaci má třeba někdo i na 15. místě. Já jsem se ze začátku umísťoval kolem 50. místa ve své kategorii, tedy lepší průměr, tak jsem si nejdříve říkal, že na Havaj prostě šanci nemám. Ale dařilo se mi zlepšovat, vypracoval jsem se na umístění okolo 20. pozice a trenér sám říkal, že šance je. V roce 2022 jsem byl dokonce druhý na IRONMAN v americkém Chattanooga, díky tomu jsem získal slot na Havaj. A v roce 2023 jsem se ho měl zúčastnit. Změnila se ale pravidla – v minulém roce byl závod na Havaji pouze pro ženy, pro muže byl závod až letos. A tak jsem se zúčastnil letošního ročníku.
Na závod jste se tedy připravoval několik let…
Rozhodně ano. Samozřejmě je to o určitém sportovním talentu, ale také hlavně o časových možnostech. Trénuji jako vrcholoví sportovci, mám dvoufázový trénink téměř každý den, celkem 15-20 hodin týdně. Časová náročnost bývá největším hendikepem pro tento sport, proto nejpočetnější skupinou bývají na triatlonu lidé ve věku od 35 do 50 let, tedy ti, kdo mají už větší děti, zajištěnou práci, finanční zázemí a netrápí je ještě zdraví.
V čem se liší IRONMAN na Havaji od ostatních závodů série IRONMAN?
Většina hobby triatlonistů má sen se dostat na Havaj, neboť představuje pro ně „TOP“ závod a už samotná kvalifikace na závod není jednoduchá. První závod IRONMAN proběhl právě na Havaji v roce 1978 na ostrově Big Island. Pro nás Evropany je to i exotika. Závod na Havaji je magický. Trať není tak kopcovitá, převážná část na kole se jede mezi lávovými poli, ale klimatické podmínky jsou dost specifické a náročné – relativně vysoká teplota, velká vlhkost a fouká vítr. Při běhu se běží nejdříve ve městě a pak po silnici, kde není kousek stínu, je to tedy opravdu náročné.
Jak jste si užíval samotný závod?
Závod se užít jako takový nedá, je to opravdu velký nápor pro tělo. Chtěl jsem závod absolvovat v rámci možností, šel jsem do závodu s velkým respektem a mým cílem bylo závod hlavně dokončit. Nejvíce jsem se bál přehřátí organismu. Nejtěžším disciplínou na Havaji je běh, proto jsem se snažil maximálně soustředit síly na běh a na kole jsem se ze začátku vcelku šetřil. Nakonec mi vše sedlo, neměl jsem krizi, že bych už nemohl. Plavání na Havaji je také specifické, díky vyšší teplotě vody se plave bez neoprenu, což je těžší, není to tak rychlé, navíc jsou tam i vlny. Nakonec se mi podařilo dokončit závod s výsledným časem 10 hodin 28 minut a 1 vteřina.
Tedy krásné 125. místo ve vaší kategorii s velice pěkným časem, profi sportovci mívají čas kolem 7,5 hodiny. Která z disciplín z triatlonu vás baví či nebaví?
Největší respekt mám z plavání, protože se startuje ve velkém počtu, např. všichni z dané věkové kategorie, což může být i více jak 300 lidí. To je jediná věc, kterou nemůžu ovlivnit. Mám strach, že mne někdo kopne, shodí brýle, takže se vždy těším, až budu mít plavání za sebou. Pro mne je nejpříjemnější běh a pak kolo.
Jak vypadá váš jídelníček během závodu?
V den závodu snídám na co jsem obvykle zvyklý, jogurt, banán, pečivo se šunkou. V průběhu závodu toho moc nesním, používám energetické tyčinky v kombinaci s gely a banány. Při plavání ne, ale na kole či při běhu mám trenérem doporučeno si v pravidelných intervalech dát něco energetického plus do toho piju často iontové nápoje, občas, zejména ke konci závodů, dojde i na Coca-Colu. Během závodů tělo spaluje spoustu cukrů, proto je třeba je pravidelně doplňovat, spolu s vodou. Člověk nesmí mít pocit hladu, pokud ho má, rychle mu pak dojdou síly. Dva dny před závodem začínám užívat solné tablety, během závodu co půl hodiny si dávám několik tablet, přesoluji si takto tělo, ale díky tomu nemám žádné křeče. Po závodě mám vždy chuť na něco hořkého, vyloženě se těším na pivo, ale hned po závodě si dám jen nealkoholické a lehkou večeři, s odstupem, když se tělo trošku srovná s únavou, si dám i klasické pivo.
A co káva?
Káva je jeden z nejlepších dopingů. Kávu si dávám k snídani, během vlastního závodu už ne. Někdo používá i kofeinové tablety. Pokud mám delší tréninky na kole, vypiji cca 3 šálky kávy během jízdy. Káva a Coca-Cola, to je taková příjemná dopingová kombinace. Káva je příjemný životabudič.
Jak vypadá Váš běžný den?
Vstávám brzy, v 5:15, od 6:15 mám 3x týdně plavecký trénink. Poté jezdím v některých dnech na kole. Do práce se dostanu kolem 10:00-11 :00 hodiny. Někdy mě čeká i odpolední či večerní běh. Snažím se ale mít tréninky hotové již během rána a dopoledne, ale ne vždy se mi to podaří. Večer chodím brzy spát, největší regenerací je pro mne spánek, ideálně spím 7-8 hodin denně. Nepodceňuji ani fyzio, saunu a masáže, to vše je důležité, aby tělo mohlo správně a rychle regenerovat.
Jak vše skloubíte s rodinným životem?
Obecně je sport náplní mého života, manželka mne plně podporuje, také ráda sportuje. Snažíme se vyjít si vzájemně vstříc. Děti jsou už velké, máme i vnoučata. Máme tedy čas na sebe, manželka se mnou jezdí na závody, ale i naše klasické dovolené jsou hodně aktivní.
Co je Vaším dalším sportovním cílem?
Zkusit se nominovat na další závod na Havaji, který bude v roce 2026, takže rok 2025 mám na kvalifikaci. Vyšší meta než tento závod pro mě v triatlonu není. Ambice na jiné druhy závodů již nemám. Triatlon mne baví a naplňuje.
Od kdy provozujete CAFFE ITALIA?
CAFFE ITALIA je zde od roku 1992 a od roku 1994 jsme začali spolupracovat se značkou Segafredo Zanetti. Myslím, že jsme patřili mezi jejich první zákazníky, letos jsme oslavili výročí 30 let spolupráce a jsme stále spokojeni. Káva je výborná, servis perfektní, ale pro kvalitní dlouhodobou spolupráci jsou klíčoví lidí a i tohle je věc, která u Segafreda funguje.
Děkujeme za milá slova, držíme Jiřímu palce při plnění jeho snu a věříme, že naše káva mu bude vždy příjemným společníkem.
Tým Segafredo
